logo
si

Slovinsko

brána na Balkán
ZOBRAZIT MAPU MÍST

Doporučené plány cesty

Best of Slovinsko na 11 dnů (11 dní)
Vodopád Virje, Škocjanské jeskyně , Bohinjské jezero, Tolminská soutěska, Průsmyk Vršič, Údolí řeky Soča, Vipavské údolí, Vodopád Boka, Škofja Loka, Izola, Bovec, Přírodní rezervace Strunjan, Kranjska Gora, Lublaň, Lipica, Vodopád Kozjak, Jezero Bled, Piran, Soutěska Vintgar

Najděte si zájezd na Invia.cz

Nejzajímavější místa

Jezero Bled
Bled
Národní park Triglav
Radovljica
Piran
Piran
Jeskyně Postojna
Postojna
Lublaň
Ljubljana
Predjamský hrad
Predjama
ZOBRAZIT DALŠÍ MÍSTA
ZÁKLADNÍ INFORMACE
DOPRAVA
UBYTOVÁNÍ
UDÁLOSTI A AKCE
AKTIVITY

Hlavní aktivity

Pěší turistika

ZOBRAZIT MAPU MÍST

Pěší turistika se mezi Slovinci i cizími návštěvníky těší značné oblibě a pro mnoho turistů je i hlavním důvodem, proč se do této země vydávají. Oblíbené jsou především horské terény Julských nebo Kamniško-Savinjských Alp, pěkné výlety lze ale podniknout i na pobřeží a v dalších regionech Slovinska, které jsou protkané celkem více než 10.000 kilometry turistických stezek. Pěší stezky jsou většinou dobře značeny - Slovinci vesměs ke značení používají červený kruh s bílým vnitřkem, rozdíl je v tom, že ukazatelé cesty jsou obvykle s časovým údajem a nikoli vzdáleností v kilometrech, což může být celkem zavádějící.

Územím Slovinska prochází i několik dálkových tras, včetně trasy Alpe-Adria trail, spojující úžasné horské scenérie a historická místa Rakouska, Itálie a Slovinska. Více než 750 km dlouhá stezka startuje při úpatí Grossglockneru a končí nedaleko Terstu u Jaderského moře.

Králem všech slovinských treků je dálková trasa Slovenska planinska pot (Slovinská horská cesta) z Mariboru k pobřeží, traverzující hlavní horská pásma, jako jsou Julské Alpy, Kamniško-Savinjské Alpy a Pohorje. Celá trasa měří kolem 600 km.

Vydatný okruh Juliana Trail vede kolem celého Triglavského národního parku a zahrnuje místa jako Bled, Bohinj, Tolmin, Kobarid, Bovec nebo Kranjskou Goru. Celý okruh měří bezmála 270 km a dá se zvládnout během 16 etap.

Cesta míru (Pot miru) je trek spojující Alpy a pobřeží Jadranu, který vede přes místa historicky spojená s první světovou válkou. Po cestě tak uvidíte nejen úchvatnou přírodu, ale můžete také navštěvovat muzea pod širým nebem i uvnitř budov, staré vojenské pevnosti, vojenské hřbitovy, památníky a další místa s válečnou minulostí. Ve městě Kobarid se nachází návštěvnické centrum Cesty míru, kde je mimo jiné možné pronajmout si i průvodce.

Dalšími oblíbenými stezkami pro pěší jsou:

Soča trail (Soška pot)

Přírodní stezka kopíruje tok řeky Soča od jejího pramene (Izvir Soče) poblíž horské vesnice Trenta až do Bovce. Trek vede územím Triglavského národního praku a byl vůbec první značenou cestou v parku. Stezka měří 20 km a nabízí přímo magické výhledy na údolí řeky, tyrkysovou Soču a dobrodružné přechody přes lávky pro pěší.

Velika Planina

Aktivněji založení turisté se mohou vzhůru na Velikou Planinu vydat po svých po některé ze značených stezek, které vedou od silnice, spojující vesnice Krivčevo, Stahovica a Kamniška Bistrica. Cesta nahoru na planinu zabere kolem tří hodin, něco nachodíte i po planině.

Okolí jezera Bled

Mezi turisty, kteří se ubytují v okolí Bledu, jsou oblíbené výlety do soutěsky Vintgar nebo výšlap na kopce, tyčící se nad jezerem, odkud vyfotíte ty nejkrásnější instagramové fotky ze Slovinska. Panoramatické výhledy na jezero s ostrůvkem, hradem a kulisou pohoří Karavanky v pozadí nabízí třeba vrcholy Mala a Velka Osojnica. Kopec Mala Osojnica měří 685 metrů a na jeho vrchol se dostanete po strmé lesní cestě za necelou hodinku chůze, po dalších zhruba 20 minutách dorazíte na vyšší z kopců, Velikou Osojnici (756 metrů). Hledáte-li něco méně náročného, vydejte se na 611 metrů vysoký kopec Ojstrica, nacházející se hned vedle Male a Velike Osojnice. Výšlap sice zabere jen zhruba 20 minut, ale po cestě do kopce se zapotíte stejně. Cesta vzhůru k vyhlídce je značená a začíná vlevo od kempu, nacházejícího se u zátoky Velika Zaka.

Mohlo by se hodit:

Pláž

ZOBRAZIT MAPU MÍST

Slovinsku náleží jen úzký pruh pobřeží (přesněji 47 km), sevřeného mezi italskou a chorvatskou hranicí. Zdejší pláže rozhodně nejsou chloubou Jadranu, když už jste ale ve Slovinsku při pobřeží, poskytnou vítané zpříjemnění letních veder. Ve Slovinsku najdete jak městské, tak přírodní a divoké pláže, místa ale často není moc, a tak se zde snaží využít každý kousek pobřeží, vhodný ke koupání. Ve městech počítejte často s jen vybetonovanými plácky nebo různými moly se schůdky do moře, v lepším případě s kratšími kamenitými plážičkami, což je třeba případ Piranu nebo Izoly. Nevýhodou je, že v létě bývají na těchto plážích mraky lidí. Jednou z nejhezčích a nejpřístupnějších slovinských přímořských pláží se může pochlubit Portorož. Zdejší městská pláž (centralna plaža) je zdarma a na rozdíl od většiny jadranských pláží je písečná, přestože sem byl písek navezen uměle. Pláž je oceněna modrou vlajkou kvality a najdete na ní veškeré vybavení, sprchy, restaurace, bary i možnosti sportovního vyžití. Pokud si budete chtít koupit slunečník a dvě lehátka, zaplatíte 19 EUR na den. Další populární pláží je pláž v Simonově zálivu u Izoly, kterou tvoří z části drobné kamínky a z části písek. Nevýhodou této pláže je, že tu v sezóně bývá dost lidí.

Dáváte-li přednost divokým plážím, zajeďte k městu Izola. Západně od města se táhne pobřeží s plážemi, z nichž některé jsou součástí přírodní rezervace Strunjan. K nejhezčím patří pláž Bele Skala (Bílá skála), pojmenovaná podle bílých útesů, které se nad ní tyčí. Nečekejte žádné stánky s občerstvením, slunečníky, půjčovny lodí ani toalety a vezměte si vše s sebou. V této části slovinského pobřeží neprohloupí ten, kdo si vezme boty do vody, protože chůze po kamenech nemusí být pro všechny příjemná. K pláži se dostanete po cestě vlevo od kempu Belvedere. Další přírodní kamenitá pláž lemuje Měsíční záliv (Mesečev zaliv) v přírodním parku Strunjan, jen pár set metrů dál na západ. Dolů k pláži se dostanete jen pěšky po cestě od Strunjanského kříže.

Plážemi vhodnými ke koupání se může pyšnit i řada slovinských jezer, v čele s jezerem Bled nebo i Bohinjským jezerem. Teplota vody Bledského jezera se během letních měsíců pohybuje kolem 22-23°C, Bohinjské jezero je vždy o několik stupňů chladnější a je vhodné spíš pro otužilce. U jezera Bled najdete pěknou travnatou pláž v zátoce Velika Zaka hned u kempu, vykoupat se můžete také na přírodním koupališti Grajsko kopališče (www.kopalisce-bled.si), které leží na severním břehu jezera poblíž hradu.

Horská turistika

ZOBRAZIT MAPU MÍST

Slovinsko a jeho hory je jako stvořené pro horskou turistiku. Jedním z tradičních cílů milovníků vysokohorské turistiky je Triglavský národní park, kde lze podniknout nekonečné množství různě časově i fyzicky náročných treků. Populární je především výšlap na Triglav, můžete ale zdolat i jiné vrcholy, jako je Krn, Mangart, Pršivec a další.

Výšlap na Triglav

Nejvyšší vrchol Slovinska (2.864 m n.m.) je mezi horskými turisty velmi oblíbeným cílem, i když výstup není úplně pro každého. Výšlap by měl zvládnout každý průměrně zdatný jedinec, který netrpí závratěmi. Samozřejmostí by měla být dobrá výbava a především kvalitní treková obuv. Hodí se i helma, která vás ochrání před padajícími kamínky, které uvolňují lidé před vámi. Některé úseky jsou zajištěny ocelovými lany, případně se stoupá po železných kramlích, natlučených do skály, takže nováčci, kteří se úplně necítí, si můžou přibalit lezecký úvazek. Nejlepším obdobím pro výstup je červen až září, počítejte s tím, že v nejvyšších polohách leží dost sněhu i v červenci a i v létě tak můžete překonávat sněhová pole. V hlavní sezóně je na cestách množství lidí, proto je lepší na finální fázi vyrazit co nejdřív a doporučujeme se vyhnout víkendu. V konečné fázi výstupu na Triglav se dokonce mohou tvořit zácpy. Při špatném počasí a mokru raději výšlap na Triglav odložte, výstup během bouřky je velmi nebezpečný. Cestu na vrchol je lepší rozložit do dvou dnů, budete tak moc zvolit normální tempo a ještě mít dost času na kochání se okolní horskou krajinou. Teoreticky je možné vrchol dobýt během jediného dne, museli byste ale vyrazit brzy ráno a jít v dost rychlém tempu. Na Triglav vede hned několik cest, populární je především cesta ze severní strany, další trasy vedou od Bohinjského jezera. Nejoblíbenější přístupové směry na Triglav jsou:

  • Údolím Triglavských jezer (středně náročná cesta, 2-3 dny): tato cesta patří k těm nejdelším, zato vede malebnou krajinou údolím Triglavských jezer. První část cesty až k chatě Zasavska koča na Prehodavcih je popsaná zde, od chaty je to na vrchol Triglavu dalších zhruba 5 hodin chůze, takže si rozvrhněte síly a promyslete nocleh. Další možností nocování je chata Koča na Doliču, kam dojdete ze Zasavské koče na Prehodavcihje po 3 hodinách přes náhorní plošinu Hribarice. Od Koče na Doliču lze pokračovat buď po ferratové stezce nebo přes další chatu, Dom Planika pod Triglavom. U Domu Planika si můžete vybrat buď cestu ferratou, vedoucí ze západu Triglavskou Škrbinou nebo po stezce přes Mali Triglav.
  • Výstup od chaty Aljažev dom (středně náročná trasa, ideálně 2 dny, při nedostatku času lze zvládnout i za den, což ovšem vyžaduje velmi dobrou kondici, zejména kvůli extrémnímu převýšení): jedna z nejpopulárnějších cest na Triglav vede ze severu a startuje z parkoviště u chaty Aljažev dom, nacházející se v údolí Vrata. Cesta se po chvílí větví a dál je možné pokračovat buď po cestě Tominškova pot (nejkratší varianta na vrchol) nebo po části dálkové stezky Slovenska planinska pot, pojmenované Pot čez Prag. Obě cesty se pak spojují ve výšce zhruba 2.200 metrů nad mořem a dál vedou jako jedna cesta přes Dom Valentina Staniča, Triglavski dom na Kredarici a Mali Triglav. Obě cesty zaberou zhruba 5 a půl až 6 hodin jedním směrem, mnoho turistů volí cestu nahoru po Tominškova pot a cestu zpět po Pot čez Prag.
  • Údolím Krma (až k chatám Triglavski dom nebo Dom Planika je cesta nenáročná, na výstup si vyhraďte ideálně 2 dny, cesta na vrchol a zpět zabere 12-14 hodin v závislosti na kondici): cesta údolím Krma je jednou z nejjednodušších přístupových cest na Triglav. Autem se dá dojet z města Mojstrana až na parkoviště Pri lesi, odkud se pak stoupá vzhůru údolím Krma. Cesta dál vede přes Polje a Konjsko sedlo, kde se větví, takže dál můžete pokračovat buď přes Triglavski dom na Kredarici nebo přes chatu Dom Planika pod Triglavom (viz výše). Cesta k Triglavskemu domu měří asi 7.5 km a výstup zabere zhruba 5 hodin.
  • Z vesnice Trenta (středně náročná trasa, ideálně 2 dny): cesta začíná na parkovišti za Trentou při řece Zadnjica a pokračuje dál východním směrem. Po necelých 4 km se na rozcestí dáte doleva a po zhruba 2 a půl hodinách dojdete na další rozcestí, kde se dáte doprava směrem na Koču na Doliču, vzdálenou zhruba 4.5 km. Od Koče na Doliču lze pokračovat buď po ferratové stezce nebo přes další chatu, Dom Planika pod Triglavom. U Domu Planika si můžete vybrat buď cestu ferratou, vedoucí ze západu Triglavskou Škrbinou nebo po stezce přes Mali Triglav.

Cyklistika

ZOBRAZIT MAPU MÍST

Slovinsko a jeho široká síť cyklostezek bez pochyby uspokojí také příznivce silniční i horské cyklistiky. Skoro každá turistická oblast poskytuje informace pro cyklisty a vydává mapy s cyklostezkami (kolesarske poti), stačí se podívat na webové stránky daného regionu nebo města. S výlety na kole vám určitě rádi poradí i v příslušných infocentrech.

Celonárodní stezkou pro cyklisty je Slovinská cyklostezka (Slovenska turnokolesarska pot), otevřená v roce 2016. Tento cyklistický okruh kolem celého Slovinska je dlouhý 1.800 km a je rozdělený do 41 etap. Ten, kdo by celou stezku absolvoval, projede všechna hlavní slovinská pohoří a nastoupá celkem 50.000 výškových metrů. Ač to zní hrůzostrašně, stezka (nebo alespoň její podstatná část) je zamýšlena pro širší spektrum cyklistů. Trasa vede po málo frekventovaných vedlejších silnicích, po polních a lesních cestách. Zájemci o celý okruh si mohou koupit deník a po cestě sbírat razítka, která dostanou na některém ze 109 kontrolních stanovišť. Další informace o stezce najdete na stránce www.pzs.si/ktk/wpstkp/.

K populárním cyklostezkám patří také Podrávská stezka, která kopíruje řeku Drávu z rakouských Korutan až do Chorvatska. Na území Slovinska se po ní můžete vydat z Mariboru přes město Ptuj do Ormože.

Na pobřeží Jadranu můžete vyzkoušet cyklostezku jménem Parenzana, také zvanou Cestou zdraví a přátelství. Parenzana vede z města Muggia u Terstu do chorvatské Poreče. Celá cyklostezka kopíruje starou železniční trať a měří 130 km, přičemž územím Slovinska prochází část dlouhá 35 km. Podél celé cyklostezky vyrostlo několik ubytovacích zařízení pro cyklisty a také opravny nebo půjčovny kol, z nichž některé poskytují cyklistům i odvoz. Většina cesty vede po nezpevněném povrchu, proto je vhodná pro horská, případně treková kola.

Zkušenější cyklisté na horských kolech mohou absolvovat část nebo rovnou celý dálkový trek Trans Slovenia 01, vedoucí úchvatnou přírodou Julských Alp podél západní hranice Slovinska až k Jaderskému moři. Celý trek měří 384 km a je naplánován na 7 dní.

Pro dobře připravené cyklisty na horských kolech je vhodný i další dálkový trek, vedoucí nejdelším horským pásmem Slovinska, pohořím Karavanky. Trans Karavanke trek je dlouhý 132 km a je rozdělený do 5 dnů. Trek startuje v Jezersku a končí v Tromeja v severozápadním cípu Slovinska, u hranice s Rakouskem.

V horském regionu Pohorje nedaleko Mariboru funguje cyklostezka (Pohorska kolesarska transverzala), která je dlouhá 75 km. Informace o této a dalších cyklotrasách v okolí Mariboru najdete na turistické stránce města www.visitmaribor.si nebo v městském infocentru.

Mohlo by se hodit:

Vinná turistika

ZOBRAZIT MAPU MÍST

Vinařské oblasti nejsou zajímavé jen ochutnávkou vína. V drtivé většině se jedná o malebná zákoutí země, která stojí za to blíže prozkoumat pěšky nebo na kole. Vyplatí se tak rezervovat si alespoň jednu noc v některém penzionu, který provozují vinařské rodiny a poznat vůně a chutě daného regionu nejen prostřednictvím sklenky vína, ale i dalších gastronomických produktů. Informační centra v daných oblastech vám poskytnout veškeré informace o lokálních vínech a vinařích, z nichž řada poskytuje zájemcům ochutnávky, návštěvu vinohradů i nocleh.

V malém Slovinsku najdete hned tři vinařské regiony. Málokdo by možná čekal, že vinná réva se tu pěstuje již od římských dob. Ačkoliv slovinská vína jsou v Evropě i u nás v podstatě neznámým pojmem, díky dostatku slunce a kvalitní půdě dosahují vysoké kvality. Hlavními vinařskými regiony jsou Primorska (Přímořský region, kam spadá Vipava, Karst, Goriška Brda nebo okolí Koperu), Podravje (Podráví - Maribor, Slovenske Gorice, Ljutomer a další) a Posavje (Posáví - například Bela Krajina nebo Dolenjsko). Každý region je známý odlišnou odrůdou vín, které se tu produkují. V Přímořském regionu si můžete objednat sklenku nebo koupit láhev bílé pinely nebo zelene či červené víno teran, pro Posáví je charakteristickou odrůdou suché červené víno metliška črnina a pro Podráví rizlink, sauvignon, pinot, tramín nebo chardonnay.

My jsme měli možnost navštívit Vipavské údolí, ve kterém se můžete zastavit třeba po cestě z Kranjske Gory nebo Bovce směrem ke slovinskému pobřeží. Samotná Vipava je příjemné městečko, kterému dali jméno již staří Keltové. Slovo Wip ach znamenalo v keltském jazyce "údolí pod skalami",což přesně vystihuje charakter zdejší krajiny. Přímo ve Vipavě je infocentrum, kde vám dají mapu celé oblasti se seznamem vinařství a vinařů, kteří nabízejí degustace a možnost přespání. Součástí infocentra je také vinotéka, nabízející vína od více než 50 vinařů z Vipavského údolí. Pro tuto oblast jsou typické druhy zelen, pinela, klarnica nebo pikolit.

Termální prameny

Slovinsko není známé jen díky horám, smaragdovým řekám, jezerům a vodopádům, ale také díky termálním pramenům a lázním. Aktivní dovolenou tak můžete spojit s pobytem v některém lázeňském středisku a užít si zdejších příjemných procedur, lokální gastronomie a slovinské pohostinnosti. Většina lázeňských center se nachází na východě Slovinska, v kraji bohatém na vyvěrající termální prameny. Mezi hlavní lázeňská města a resorty patří:

  • Šmarješke Toplice (www.terme-krka.com): leží uprostřed lesů a luk jihovýchodního Slovinska. Lázeňský resort se nachází jen 80 km od Ljubljany a nabízí širokou škálu lázeňských procedur. K dispozici jsou termální bazény, sauny, různé typy masáží nebo zdravotní wellness programy.
  • Dolenjske Toplice:(www.terme-krka.com): patří k nejstarším ozdravným resortům v Evropě, nabízejícím koupele v termálních vodách a komplexní péči.
  • Lázně Otočec (www.terme-krka.com): nachází se v atraktivním prostředí kolem zámku, postaveném na ostrůvku uprostřed řeky Krka, nedaleko Novo Mesta.
  • Moravske Toplice (www.moravske-toplice.com): leží v severovýchodním koutu Slovinska, nedaleko hranic s Maďarskem a Rakouskem. Zde vyvěrající termální prameny jsou pro svou černou barvu nazývány "černým zlatem" a mají léčebné účinky především na pohybový aparát. Místní resort Terme 3000 je obřím lázeňským komplexem, zahrnujícím léčebné a wellness centrum, bazény s termální vodou, ubytovací kapacity a akvapark.
  • Rogaška Slatina (www.visit-rogaska-slatina.si): termální lázeňské město na východě Slovinska je proslulé díky minerální vodě Donat Mg, bohaté na hořčík. Minerální voda se dokonce stáčí do lahví a prodává pod stejným názvem.
  • Radenci (www.sava-hotels-resorts.com): město s téměř 150 let dlouhou tradicí lázeňství leží jen zhruba 5 km západně od Murske Soboty. Zdejší prameny pomáhají v léčbě srdečních slabostí. Z Radenci mimochodem pochází známá minerálka Radenska, která je k dostání po celém Slovinsku.
  • Zreče (www.terme-zrece.eu): lázně Zreče leží nedaleko Celje, během léčebných terapií se využívá vulkanického bahna a rašeliny, které pozitivně působí na klouby. Lázeňská kúra má pozitivní vliv také na dýchací soustavu.
  • Čatež (www.terme-catez.si): díky 11 pramenům s teplotou od 58°C do 63°C zde vyrostl jeden z největších slovinských termálních komplexů, známý jako "Termální riviéra". Pacienti a hosté mohou celoročně využívat bazény s teplotou 32-33°C nebo 35-36°C.
  • Dobrna (www.terme-dobrna.si): tradice zdejšího lázeňství sahá více než 600 let zpět a terme Dobrna jsou tak nejstaršími termálními lázněmi v zemi. Termální voda, bahno a také rašelina pomáhají tlumit gynekologické, urologické, neurologické, ortopedické, kardiologické nebo reumatologické obtíže.
  • Strunjan (www.terme-krka.com): talasoterapeutické centrum, ležící na břehu moře ve stejnojmenném přírodním parku.

Jeskyně

ZOBRAZIT MAPU MÍST

Ze Slovinska nemůžete odjet, aniž byste navštívili alespoň některou z mnoha jeskyní. V celém Slovinsku a především v oblasti Krasu jihozápadně od Ljubljany se nacházejí tisíce jeskyní, návštěvníkům jsou však přístupné jen některé z nich.

Mezi nejznámější přístupné jeskyně Slovinska patří:

Další aktivity

Lyžování
ZOBRAZIT MAPU MÍST

Spousta lidí si pro svou zimní dovolenou vybírá Rakousko nebo Itálii, proč ale nezkusit lyžování ve Slovinsku? Většina větších lyžařských středisek nabízí denní ski pasy pro dospělé za cenu kolem 35 EUR, vícedenní ski pasy vyjdou o něco levněji. Můžete si také koupit Julian Alps International Ski Pass, který je platný v pěti zimních střediscích ve Slovinsku, v šesti v Itálii a dalších třech v Rakousku. Pass stojí 68 EUR pro dospělého na dva dny, 100 EUR na tři dny, 126 EUR na čtyři dny atd.

Největší zimní střediska ve Slovinsku jsou:

  • Vogel: středisko se rozkládá nad Bohinjským jezerem v Triglavském národním parku. Kabinová lanovka vás vyveze až do výšky 1.535 metrů, nejvýše položený vlek končí ještě o téměř 300 metrů výš. Lyžařský resort nabízí 22 km sjezdovek, z nichž je přibližně polovina lehčího rázu a polovina s obtížnějším terénem.
  • Kranjska Gora: nejstarší a možná nejznámější ze slovinských lyžařských center leží v severozápadním koutu Slovinska, nedaleko hranice s Itálií a Rakouskem. V zimě nabízí sjezdové lyžování, snowboarding a 40 km dlouhý běžecký trail z Kranjske Gory po okolní krajině, v létě láká turisty nebo cyklisty do svého bike parku.
  • Kanin: lyžařské středisko Kanin-Bovec-Sella Nevea leží na slovinsko-italském pomezí a je nejvýše položeným lyžařským resortem ve Slovinsku. Ačkoli vrchol hory Kanin leží ve výšce 2.587 metrů, na lyžích se lze dostat do výšky 2.292 metry. Mezinárodní resort zahrnuje sjezdovky na obou stranách horského hřbetu, lanovka vede na jedné straně ze slovinského Bovce a na druhé straně z italské Sella Nevea. Díky nadmořské výšce pokrývá sjezdovky přírodní sníh, většina z celkem 30 km sjezdovek patří mezi středně obtížné.
  • Krvavec: středisko se nachází u městečka Cerklje na Gorenjskem, asi 25 km od Ljubljany a 35 km od Bledu. Lyžařům je k dispozici 30 km sjezdovek, na své si ale přijdou i vyznavači snowboardingu, pro které tu postavili snowboard park. V létě je možné provozovat pěší turistiku, paragliding nebo cyklistiku.
  • Cerkno: jedno z nejmodernějších lyžařských středisek ve Slovinsku se pravidelně umísťuje také na žebříčku nejlépe hodnocených resortů v zemi. Návštěvníci si mohou půjčit lyžařské vybavení nebo dát děti do lyžařské školy, v zimě je v provozu několik sedačkových lanovek a vleků. Kromě sjezdového lyžování je možné i běžkovat po okolním terénu.
  • Mariborsko Pohorje: jeden z největších lyžařských areálů Slovinska se rozkládá pár minut jízdy od Mariboru. Nejvyšší bod střediska leží ve výšce 1327 metrů. K dispozici je 42 km sjezdovek a 20 různých vleků a lanovek, včetně kabinové lanovky Pohorje. V zimě je v provozu také noční lyžování.
  • Rogla: menší středisko s 12 km sjezdovek se nachází v oblasti Pohorje. V provozu jsou sedačkové lanovky a několik vleků, dále škola lyžování, funpark nebo sáňkařská dráha.
navrhnout změnu
Lezení po skalách
ZOBRAZIT MAPU MÍST

Ve Slovinsku se nachází více než 113 přírodních oblastí s lezeckými terény. Většinu z nich najdete v Julských Alpách, s centry v Kranjske Goře (Blažčeva skala nebo Urbasova skala a okolí Radovny), Bohinji nebo údolí řeky Soče. Rájem skalních lezců je ale také třeba Vipavské údolí, Posáví (Kotečnik), slovinské Korutany (Raduha a Peca), Logarské údolí (Žohar) nebo okraj krasové oblasti, nedaleko přímořského města Koper, kde se nachází více než 800 různých lezeckých stezek.

Mohlo by se hodit:

navrhnout změnu
Rafting
ZOBRAZIT MAPU MÍST

Rafting je čím dál, tím více populárnější aktivitou všech, kteří hledají kombinaci adrenalinu s pobytem v panensky čisté přírodě Slovinska. Slovinské řeky nabízí různé podmínky, jak pro zkušené vodáky, tak pro nováčky, kteří upřednostňují klidnější vodu. Nejlepší podmínky pro rafting nabízí řeka Soča, pramenící v srdci Triglavského národního parku, na raftech lze ale sjíždět i další řeky, jako Krka, Kolpa, Sáva nebo Savinja.

Centrem raftingu na řece Soča je Bovec a okolí a také Kobarid nebo Tolmin, kde působí mnoho agentur, které vám poskytnou potřebné informace, průvodce, dopravu a půjčí vybavení. Zájemci o rafting by měli umět plavat, vše ostatní nechte na zkušených odbornících, kteří se o vás postarají. Děti musí být obvykle starší 5 let a vyšší než 110 cm. Řeka Soča nabízí různě obtížné úseky, takže průvodci se přizpůsobí vašim zkušenostem a aktuálním podmínkám na řece. Velmi oblíbený je desetikilometrový úsek mezi obcemi Log Čezsoški a Trnovo ob Soči. Plavba na raftu stojí zhruba 40-60 EUR na osobu a raftové výlety se prodávají od poloviny března do konce října, v řece je nejvíce vody na jaře. Na řeku lze vstoupit a zase jí opustit pouze na určených místech. Pro sjíždění řeky je třeba koupit povolení, individuální raftaři s raftem pro více než 3 osoby zaplatí 50 EUR na den (500 EUR za sezónu), jinak se prodává denní povolenka pro kajaky a menší rafty do 3 osob za 3 EUR na den a osobu, 16 EUR na týden a osobu, případně za 30 EUR na sezónu a osobu. Více informací najdete na stránce www.soca-plovba.si.

Řeka Krka (pozor, neplést si s Krkou v Chorvatsku) protéká jihovýchodní částí Slovinska, kde se posléze vlévá do Sávy. Pro rafting je vhodný úsek mezi vesnicemi Šmihel a Žužemberk.

Řeka Kolpa tvoří přírodní hranici mezi Slovinskem a Chorvatskem, na raftu je možné sjet z Oscilnice do Brodu na Kolpi. Zejména v létě je Kolpa poněkud línějším tokem, což by mohlo vyhovovat méně odvážným raftařům nebo rodinám s dětmi.

Rafting na Sávě lze provozovat zejména v horní části řeky Sava Bohinjka, která vytéká z Bohinjského jezera směrem k Bledu. Náročnějším úsekem je část mezi Soteskou a Bohinjskou Belou. Rafting v této oblasti nabízí třeba agentura Sport4Fun, organizující různě náročné raftařské výlety.

Centry raftingu na řece Savinja jsou města Luče a Ljubno. V Luče například působí agentura Adventure Valley, pořádající desetikilometrové plavby na raftech nebo miniraftech (45 EUR na osobu).

navrhnout změnu
Paragliding
ZOBRAZIT MAPU MÍST

Hornatý reliéf Slovinska a příhodné klimatické podmínky jsou ideální také pro paragliding. Pokud jste úplnými začátečníky, není problém navštívit některou ze škol paraglidingu nebo si zaplatit let společně s instruktorem. Oblíbenými startovními body jsou například Krvavec, Vogel, Cerkno, Soriška Planina, Golte nebo Pohorje. Hlavními třemi vzletovými místy v okolí Bovce jsou Kobariški Stol, Kobala a Lijak.

navrhnout změnu
Ziplining
ZOBRAZIT MAPU MÍST

Adrenalinovou jízdu na nataženém laně si můžete dopřát například zde:

navrhnout změnu

Nejlepší nabídky pro cestovatele

Výhodné letenky

Rezervujte levné lety, vlaky a autobusy na jednom místě

Nejlepší zájezdy

Najděte si ideální dovolenou s největší nabídkou zájezdů

Levné ubytování

Od útulných venkovských chapul až po stylové apartmány

Půjčení auta

Porovnejte 900 společností ve více než 53,000 oblastech